Říjen 2017

29/10

29. října 2017 v 21:11 | иαиα.
Tak jsem tu :-)

Měla jsem toho v práci opravdu hodně, příští dva týdny budu hodně nadělávat, abych pak měla druhou polovinu listopadu volnější, pak se budu ozývat víc.

Nemůžu uvěřit, že už bude listopadu, strašně to teď utíká!

Váhu momentálně nevím, před pár dny jsem to dostala a... bylo to na jídelníčku dost poznat. Ale určitě to nebude žádná hrůza, nijak to na sobě necítím. Dávám si načas, není kam spěchat, v podstatě už jsem téměř tam, kde chci být, akorát to zpevnit a bude to super. Momentálně dost bojuju s tím, abych jedla líp, jak už jsem psala, mým cílem je něco hodně podobného clean eating, ale pořád jsem od toho hooodně daleko.

Začala jsem teda konečně řešit i jiné věci než váhu. Nejspíš mě za nějakou dobu už KONEČNĚ čeká sundání rovnátek, které mi dost ubírají na sebevědomí, už mi budou jenom trochu dorovnávat zuby a skus a pak pá pá :-) Vím, že to bude ještě x měsíců trvat, ale jsem na to hrozně natěšená. Začala jsem taky řešit svou momentálně víc problematickou než kdy dřív pleť. Zítra se budu objednávat ke kosmetičce a pak se budu objednávat na kožní k odborníkovi, snad mi s tím pomůže, i když to nejspíš bude běh na dlouhou trať. Špatná pleť a rovnátka jsou důvod, proč se v podstatě vůbec nemaluju, akorát na sebe patlám trochu make-upu, protože se svou momentální pletí bych nikdy jen tak nikam nešla. V poslední době jsem do péče o pleť docela investovala a výsledek je ten, že už se to nezhoršuje, ale ani nezlepšuje, opravdu doufám, že mi s tím pomůžou...

Příště článek na téma jak to plánuju dál, nějaké to shrnutí a snad už nějaké pravidelnější přispívání.



When past calls don't answer. It has nothing new to say.

9. října 2017 v 8:57 | иαиα.
Zdravím,

dlouho jsem tu nebyla, už je to přes měsíc, čas teď utíká příliš rychle.

Co se týče osobního života:

Udělala jsem pár změn. Konečně jsem se rozhodla zbavit se všeho, co mě tak nějak drží zpátky, nevím, jak to mám přesně říct. Už mám jasnou představu o tom, jak chci, aby vypadala spousta věcí v mém životě. Všechny věci, i ty, ke kterým jsem měla ten zvláštně sentimentální vztah, které mi jenom připomínaly minulost, kterou si nechci připomínat, jsem bez milosti povyhazovala. Dost jsem přehodnotila spoustu věcí, snad k dobrému. Jak jsem říkala, že se tak nějak ještě hledám, tak najednou mi to bylo jasné, všechno. Uvědomila jsem si opravdu spoustu věcí, až mě zaráží, že tak pozdě.

Momentálně taky řeším ještě jednu dost důležitou věc a nevychází mi to tak, jak bych si představovala. Být z chudší rodiny je na hovno, to vám řeknu. Myslím si, že na to nejvíc doplácím já, protože občas si připadám, že jsem jediná, kdo má v této rodině nějakou finanční gramotnost. Měla jsem jasný plán, ale jaksi se mi to bortí a já jsem z toho nešťastná. Ještě nejsem rozhodnutá, co bude dál, ale vnímám to jako určité selhání, protože vím, kam to směřuje.

Budu muset nejspíš dál pracovat a studium odložit, prodlouží se mi to zase o další rok, nevím, jestli bych to, za určité situace, která může nastat, v této práci dala a nemusela bych si hledat jinou, ale to teď předbíhám. Každopádně v určitých případech může být rok zatraceně dlouhá doba. Někdy si říkám, jestli se na to všechno nevykašlat, jestli to má cenu, jestli se nemám prostě smířit s tím, že nikdy nevystuduju, najdu si nějakou práci za průměrný (v mém regionu) plat a budu si prostě nějak žít.

Nemůžu se zbavit pocitu selhání, hodně věcí mi vychází, ale ty opravdu důležité ne.